Quis custodiet ipsos custodet?

Březen 2010

Věčné téma

22. března 2010 v 22:24 | Arcana |  Na toulkách
,,Proboha!" křičí jeden autor ,Někdo si zkopíroval moje obrázky! Porušuje autorské právo!"
,,Proboha!" křičí druhý autor ,,To se mě musí každý donekonečna ptát, když si chce zkopírovat moje obrázky?!"
První, říkejme mu třeba M, se na něj obrátí naprosto vykolejen. ,,Prosím? Buď rád ne? Neporušují zákon."
,,Se zákonem na mě laskavě nechoď, to je to nejmenší co mě štve!" odsekne druhý, pro pohodlnost a účely mu říkejme J. ,,Dal jsem si ty obrázky na internet aby je bylo vidět a nebaví mě každý den číst ,,Ach promiň že ruším, moc plosím, můžu si plosím zkopírovat tvoje obrázky, plosím plosím?" " pitvoří se.
M se rozšíří oči, vezme J opatrně za ruce aby blázna ještě více nerozlobil a posadí ho vedle sebe na pohovku. ,,Je tady přece autorské právo" začne ,,Nikdo si nesmí osvojovat tvé obrázky a vydávat je za vlastní. To nedá žádnou práci si to jen tak zkopírovat! Tebe neštve když si někdo dá tvůj obrázek na svůj web?"
,,Ne"
M spadla brada a J si povzdechl: ,,za prvé, internet je už z principu od toho, aby se dílo rozšířilo. Kdybych nechtěl, aby si to někdo zkopíroval, tak si to na ten internet buď jednoduše nedám, nebo to zamknu aby zkopírovat nešel, nebo ho označím aby zkopírovat nešel, nebo ho dám na placené stránky aby si ho nikdo zkopírovat nechtěl nebo cokoli. To totiž není vůbec těžké"
,,Ale, ale..." koktal M ,,Stejně by se měl aspoň zeptat. Když už nic jiného, je to slušnost."
,,Slušnost možná, ale.. Ježi, kdyby se mně měl každý ptát, tak se sotva dostanu do povědomí lidí mimo město, natož země! Je to jako řetězovka, ode mne si to zkopírují dva, od nich čtyři atd. Kdyby se měl každý ptát přímo mně, jestli mu udělím milostivé svolení, tak se zblázním"
,,Ale oni porušují autorský zákon! A když si to každý jen zkopíruje, ty jako autor zapadneš!"
,,Od toho jsou podpisy" povzdychne si znovu J a zvedne se ,,Víš, takové to dole v pravém rohu. Podle toho si mě každý najde a kdyby opravdu chtěl, tak i jen podle kresby."
S vrtěním hlavy se pomalu vzdaluje, zatímco M v hlavě šrotuje, jak zformulovat další argumenty.

Myslím... že nemyslím

17. března 2010 v 0:06 | Arcana |  Brk
Zvláštní, aby to tady nezelo prázdnotou, chtěla jsem sem dát i nějaké ty povídky.

Ale když jsem konečně jednu napsala, tak se mi ji sem hrozně nechtělo dát.
Trochu by rušila rádoby téma tohoto blogu, to jo, ale... Hm. Mám pocit, že se mi ji nechce dávat sem. Jen tak. Zvláštní

No nic. Vlastně ani netuším, proč to sem vůbec píšu, to nikoho nemusí zajímat, že  :D
Ale když už se tu vylévám ze svého názoru, za který mě třetina lidí bude nesnášet a možná se snažit překonvertovat, druhá nechápat a třetí nade mnou mávne rukou s tím, že za tu námahu jim nestojím, tak sem prostě hodím i tohle. A je to.

Navíc, možná, že sem jednou přeci jen nějakou dám. Možná. Jen možná....
:D

Kdyby nebylo kdyby, nebyly by chyby a protože nikdy se nemá říkat nikdy, neříkám, že sem nikdy žádnou nedám.

Muhéé, vymývání mozku dokončeno, zbytečný článek dopsán.
Tak zas někdy

Cizák

13. března 2010 v 20:03 | Arcana |  Brk
To si to tak brouzdáte světem, spokojeně se zubíte na známé i kolemjdoucí a užíváte sluníčka, když najednou: ,,Bafidy baf!" Vykoukne na vás někdo cizí. Sluníčko zakryjí mraky, a to pořádné, a vy se jen divíte kde se tu vzali. Odkud sem přišli? A jak vás našli? Do šťastného údolíčka plného tančících veverek a mluvících bobrů máte sice daleko, ale nikdo si tu na nic nestěžoval. Na co taky, že.
Jenže teď tu někdo takový je. Přeběhne kopec, majzne po hlavě čestného hlídače branky a nechává za sebou Zkoprnělost a hnedle po ní Nechápavost.
,,To je ošklivé!" křikne na hošíka dobromyslně tahající kamarádku za copy. ,,To se nedělá!" pohrozí ubohému dítěti, sbírající ze země lízátko. ,No fuj, jak můžete..??" sjede pohledem nebohou slečnu, jež se ten den zrovna o trochu víc namalovala. Proběhne údolím, sem tam utrousí takovou či podobnou poznámku, srazí k zemi právě se vzpamatovaného hlídače zpět do prachu cesty a zase zmizí za obzorem. Zkoprnělost a Nechápavost jí těsně následují, nechávajíce všude své podpisy, zamávají vetřelci na rozloučenou a vrátí se usadit se na náměstí.
Pobudou tam nějaký čas a pak se zase nenápadně vytratí, ale na nebi už pár malých mráčků zůstalo a i když sluníčko stále vládne, sem tam ho jeden z mráčků na pár chvil zakryje.
Vetřelec se zatím pohihňává ve svém vlastním, vlastnoručně vykopaném, předělaném a náležitě upraveném údolíčku a sem tam se dalekohledem podívá do vašeho, kde se vždycky právě v tu chvíli objeví mráček zakrývajíc slunko.
Ono sice dál svítí, ale už ne tak zářivě jako předtím. Někdo to nevnímá, hlavně ti co při vetřelcově náletu sladce spali nebo byli na návštěvě, nebo kdekoli jinde, takže si ho nevšimli. Bohužel ti ostatní si před návštěvou vždy raději déle promyslí, jestli na ní opravdu vyrazit nebo ne. Ale co. V nejhorším se budou muset přestěhovat - snad je cizák znovu nenajde.

Kdo, co, jak?

11. března 2010 v 0:19 | Arcana |  Blog
Mé pomstychtivé, rýpavé, rádo se vysmívající... No, prostě po všech stránkách to horší já tak dlouho bojovalo o vzduch k dýchaní, až se mu povedlo získat svobodu v podobě tohoto blogu.
Ale protože má jisté tajné úmysly, zatím se moc projevovat nebude. Tedy ne ve smyslu v jakém to asi každého napadne :)

(Muhehehe.... *mne si ručičky*)


Dodatek 11. června 2010
No, tak úmysl se nezdařil. E... ne tak úplně. :)
Ale co, ne vždy se všechno vyjeví tak jak má a jak mé zlé Já zjistilo, úplně odstřelit to dobré je sakra těžké - ve všem se skrývá špetka opaku a zrovna v tomhle případě se ta část drží a drží, dýchá na záda, kouká přes rameno, poulí nešťastná očička a prostě nezmlkne. Achich.
No jo. Třeba se to zlé v utíkání zlepší.


Dodatek 26.listopadu 2010
Sakra, nejen že to zlé se v utíkání snad zhoršilo a ani se neumí pořádně schovat, když už, ale ještě k tomu se to dobré (prostě ten zbytek) zlepšil v dohánění.
Už vím proč byl Voldemort a všichni ostatní zlouni takoví jací byli. Zabývali se prostě jen sebou a svými cíli a na vše ostatní kašlali.
Nepotěší

Dodatek 11. dubna 2011
Sakra děcka, tak se nám to nějak pomotalo. No, zlé se v utíkání nezlepšilo, naopak se nechalo hanebně dopadnout, zmlátit, poučit o krásách světa a výhodách milé, klidné a jemné povahy, pak nadrogovat a přivázat ke křeslu aby nezlobilo. Jen jméno si mohlo nechat (jehož význam už se stejně posunul).
Kdo by to byl řekl, že zrovna svázané zlé Já si bude vést deníček?

Dodatek 11. června 2012
Hm, co psáti, co psáti? Mé zlé ,,Já" to nakonec asi nepřežije. To normální totiž prostě trvá na tom, že být dvakrát už nemá cenu. Připravit prudistimulátor, ustupte, TEĎ.

Dodatek 22. listopadu 2012
Parte.
Dnes v odpoledních hodinách bylo nalezeno mrtvé tělo zlého Já, spoutané v křesle a již v poněkud zetlelém stavu. Možná to bude tou nemocí, na kterou umíralo už dlouho, to se ale asi nikdy nedozvíme.
Zas jednou silnější vyhrál, sbohem děťátko