Quis custodiet ipsos custodet?

Červen 2011

Kam s ním?

28. června 2011 v 15:45 | Arcana |  Veselé příhody šíleného motorkáře
Ha, už jen pár kapek do konce školního roku a bude zas klid. A snad se taky konečně zase navrátím mezi živé :D

Šinu si to jednou takhle po dálnici (dobře, bylo to včera), zdravím nazpět mávajícího kamioňáka a nadávám si, že jsem špatně odbočila. Na tak velkou dálnici jsem vážně nechtěla, ale co nadělám, tady to vážně neotočím. Vlevo pole, vpravo ho...uby, za mnou svištící auta, přede mnou cesta do neznáma. Ehm. A to spěchám.
Minu první odbočku, benzínka. Minu druhou, ta je uzavřená. Pitomé opravy. Blíží se třetí, tak konečně zatáčím a modlím se, aby se dalo odbočit zpátky. Modlitby nevyslyšeny, šinu si to po jiné dálnici, taky do neznáma. Super. No, ukazuje se že modlitby vyslyšeny byly, alespoň tak, že po nějaké době míjím ceduli upozorňující, že za 1000 metrů je odbočka k vesnici, kterou už znám. Sice ne to co jsem chtěla, ale budiž, odtamtud už trefím a nebudu mít tak velké zpoždění. Křuuuuuuuch.

Rytíř v konzervě aneb cesta do školy

26. června 2011 v 1:30 | Arcana |  Brk
Nevěřím na lásku. Keci ,,je to ta největší magie světa" nebo pohádky plné nadupanách čarodějů, které porazí jeden trapný polibek, který je ale přeci ,,z upřímné lásky", mě nezajímají. Já věřím na jisté, časem ověřené, magikovědecky podložené...
,,Arcano! Přestaň se tvářit jak citrus a soustřeď se!"
Učitelčin hlas mě vytrhne ze zamyšlení. Zvednu k ní hlavu a zabodnu pohled do jejích stříbrných očí, upravených tak, aby viděla do dálky jednou tolik co my ostatní. Což jaksepatří využívá i ve třídě; vidí totiž každou nuanci a každou vrásku našich tváří, tudíž i šeptání nápověd, taháky psané miniaturním písmem a tak.