Asi to už nemá cenu, což?
Konečně vím, proč někdo ,,končí s blogem protože už je jindééé". Co tropí autorský klub netuším, politické scéně se směju, výčitky společnosti se mi válí na papíře v šuplíku a zbytek skazků píšu jinam.
Hezky se mi s vámi nadávalo, četlo, psalo a všechny ty další sentimentální řeči. :-) Postupně se k vám přilepím pod ,,oficiální" přezdívkou a, možná by se dalo říct, osobností. Nezbavíte se mě, na to jsem až moc noční můra. Zatím čauve.
Ps: Jediné co, možná se ještě dvakrát vynořím s historkou šíleného motorkáře (Proč přeci jen neumřu na motorce a Jak mě zajel kamion). Ale nic neslibuju. ;-)
Pac a pusu, parchanti
Vendy | 
No, hlavně, že žiješ. Prej parchanti...
.